5 signálů, že na své dítě moc tlačíte

Na jednu stranu se snažíte, aby z něj něco bylo a něčeho dosáhlo, zároveň mu ale přílišnými nároky můžete udělat ze života peklo a způsobit nevratné škody. Podle následujících příznaků poznáte že na své dítě moc tlačíte.

1. Kritizujete víc než chválíte.

Pokud se zaměřujete na věci, které vaše děti dělají špatně, snadno přehlédnete ty, které se jim naopak povedly. Spousta ambiciózní rodičů má tendenci ignorovat to pozitivní na svých dětech a chovat se tak, jako kdyby jejich děti potřebovaly pouze tlak a "hecování" a nikoli pochvalu. Pokud k nim patříte i vy, měli byste si uvědomit, že přílišnou kritikou ničeho pozitivního nedosáhnete a dřív nebo později se obrátí proti vám. Vžijte se do role svého dítěte a zkuste si představit, že byste byli v jeho roli, a neustále jste poslouchali jen o tom, co jste udělali špatně. Pokud chcete své dítě motivovat, raději vsaďte na pochvalu a pozitivní přístup.

2. Plánujete dítěti program na minuty.

Společným znakem příliš ambiciózních a přetěžujících rodičů je snaha plánovat dětem veškeré aktivity a minimalizovat "proluky." Máte také tendenci plánovat dětem, kdy přesně mají dělat úkoly, kdy domácí práce, kdy je čas na hru, kdy na sport - a následně kontrolovat, jak se té které aktivitě věnují? A uvědomili jste si někdy, že nemáte vedle sebe malého dospělého ale dítě, které potřebuje ve svém životě spontánnost a svobodu, protože právě to je zásadní charakteristikou dětství? Přestaňte všechno v jeho životě plánovat, řídit a kontrolovat.

3. Vyhrožujete.

Zkuste si uvědomit, jak často při komunikaci s dítětem použijete výhružku typu: "udělej to, nebo..." Jsou samozřejmě situace, kdy diskuse nepřipadá v úvahu a není možná. Na druhou stranu je spousta situací, kdy existuje mnohem víc možností než pouze "udělejte to, nebo dostaneš na zadek." Zkuste omezit ultimáta a hledat i jiné možnosti než jsou ultimáta. Pokud život vašeho dítěte vyplňují většinově ultimáta, je pod obrovským tlakem a do budoucna bude zvyklé slepě poslouchat bez použití vlastního rozumu.

4. Neustále srovnáváte.

Srovnáváte ho neustále s ostatními dětmi a předhazujete mu, že sousedovic dítě umí tu kterou věc už dávno, jeho sestra je mnohem spolehlivější a všichni jeho spolužáci pečlivější? A jak si myslíte, že to vaše dítě vnímá? Není to pro něj motivace, ale slyší místo toho, že jeho sestru máte raději, nebo že byste místo něj chtěli mít sousedovic dítě, či kteréhokoli z jeho spolužáků. Neustálým srovnáváním s ostatními dětmi podkopáváte jeho sebevědomí a snižujete jeho cenu. A tím mu rozhodně na úspěšnou budoucnost nezakládáte.

5. Často vybuchnete.

Pokud se často přestanete ovládat a dáte průchod svému vzteku, vystavujete tak své děti obrovskému tlaku. Mají pocit, že nesplnily vaše očekávání a jsou příčinou vaší frustrace, což samozřejmě není pocit, který by byl komukoli příjemný a zvyšoval jeho sebevědomí. Kontrolujte své emoce a pokud už vybuchnete, promluvte si o svých emocích s dítětem. Vysvětlete mu, že vaše city k němu se nijak nezměnily, že vás nezklamalo a máte je stále stejně rádi.