5 věcí, které novopočeným matkám nikdo neřekne

Ze všech stran slyšíte, že mateřství je to nejvíc, co vás může potkat. Že své dítě budete milovat od prvního okamžiku. Když to tak necítíte, máte výčitky svědomí. Na co se vlastně máte po porodu připravit.

Vaše těhotenství spěje do finále a už jste si zvykla i na myšlenku, že budete rodit. Utěšujete se tím, že po porodu budete mít to nejhorší za sebou a pak už si budete jen užívat broukání krásného miminka, hrát si s ním a chlubit se příbuzným? Je načase, abyste se zase rychle probrala. Spoustu věcí vám totiž před porodem nikdo neřekne:

1. Nemusí se vám líbit.

I když vám všechny články v časopisech a všechny vaše kamarádky tvrdí, že hned od první vteřiny cítily osudové spojení se svým dítětem a věděly, že ho budou milovat až do skonání světa, rozhodně tomu tak být nemusí. Jste vyčerpaná po porodu, kladou se na vás desítky požadavků a zejména, pokud jste právě porodila své první dítě, v podstatě nevíte, co máte dělat, co čekat a jestli to, co děláte, je v pořádku. Na nějaké pocity štěstí si možná v tu chvíli ani nevzpomenete. A co hůř tento "nedostatek lásky" můžete pociťovat ještě několik týdnů, kdy vás dítě nenechá vyspat, rozkouše vám prsa a strávíte hodiny a hodiny jeho chováním a utěšováním. Buďte ale ujištěna, že je to zcela normální, a váš vztah potřebuje čas, aby vůbec mohl vzniknout a rozvinout se.

2. Všechno je rozmazané.

Těsně po porodu, první dny až týdny, se budete pohybovat jako ve snu. Všechny ostré hranice budou rozmazané a vy se nejspíš nebudete schopná na nic soustředit. Na otázky budete odpovídat automaticky. Nejspíš se u vás budou objevovat návaly dobré nálady, euforie a nadšení z toho, že už máte porod za sebou a vedle vás spinká zdravé dítě. Tyto vlny euforie budou střídat záchvaty deprese a naprosté beznaděje, jestli to vůbec zvládnete a dokážete společně fungovat.

3. Únava, bolest a beznaděj.

Šestinedělí je obdobím, kdy byste měla být hájena se vším všudy, protože se nejspíš budete propadat do smutku a sebelítosti. Vyčerpanost, ztuhlé tělo, bolestivé hojení stehů, popraskané bradavky, nevysvětlitelná lítostivost, záchvaty pláče a vlčí hlad přemohou i tu nejblaženější novopečenou maminku. Je absolutně nezbytné oprostit se v poporodním období z představy, že se vše za pár dní vrátí do normálu.

4. Kojení není samozřejmost.

Kolem vás nejspíš najdete několik militantních matek, které vám budou tvrdit, že pro blaho dítěte je potřeba kojit jej minimálně do dvou let. Že kojit může každý a kdo nekojí je mizerný sobec, co nemá rád svoje dítě. Z medicínského hlediska sice asi skutečně může kojit téměř každá matka, ale to ještě neznamená, že zrovna vaše dítě se bude schopné přisát, budete mít dost mléka, nebudete dostávat opakovaně záněty prsu a tak dále. Nehledě na to, že kojení skutečně není automatické a jde o dovednost, kterou se musíte pracně naučit. Vykoupena je často bolestí, rozpraskanými bradavkami, záněty prsu a dalšími nepříjemnostmi.

5. Ostatní matky a příbuzní

Smiřte se s tím, že po porodu se stanete terčem množství nevyžádaných rad. Všichni kolem vás budou mít co podotknout k tomu, jak své dítě chováte, krmíte, přebalujete, či uspáváte. Každý vám bude radit něco jiného, většina rad si bude protiřečit a všichni se budou tvářit, že právě oni znají ten jediný správný způsob, jak to dělat. Vaše tchyně se dost možná změní v otravnou babu, která vám bude volat několikrát denně, aby se ujistila, že nechcete její vnouče zahubit. V situaci, kdy se necítíte příliš jistá sama sebou vám to samozřejmě na sebevědomí nepřidá. Ignorujte je a dělejte si věci podle, jak je cítíte vy sama.