5 věcí, které vám před narozením dítěte nikdo neřekne

Přečetli jste si příručku pro rodiče, absolvovali několik návštěv přátel s dětmi a jste přesvědčeni, že jste připraveni na vše? Omyl. Následujících pět věcí vám nikdo neřekl.

1. Najednou vám bude všechno připadat nebezpečné.

Do té doby, než jste se stali rodiči jste klidně mohli skákat s padákem, jezdit s Formulí 1, nebo dělat krotitele v cirkusu. Jakmile se ale ve vaší domácnosti ocitne malé bezbranné mimino, najednou vám připadá, že i váš obývák je nebezpečným místem plným nástrah. Začnete vymýšlet katastrofické scénáře, co všechno by se mohlo vašemu zlatíčku přihodit a jak příšernou smrtí bezesporu zhyne, protože ho nedokážete uchránit. Nebojte, jakmile se naučíte v rodičovství trochu chodit, zase se uklidníte a zjistíte, že děti jsou ohebné, odolné a omyvatelné. Naštěstí jen u nepatrného zlomku rodičů přetrvá tato hysterie několik dalších let.

2. Na nic se nemůžete spolehnout.

Zkuste si začít libovat, že váš život s dítětem konečně získal jakýsi řád a můžete vsadit svou výplatu, že v následující půlhodině se stane něco, s čím absolutně nepočítáte. Život s miminem je neuspořádaný, neustále se měnící a plný výzev, které vyžadují, abyste se jim postavili čelem. Můžete se hroutit nad tím, že váš současný život nemá s tím minulým, uspořádaným, společný ani počet písmen, nebo to můžete vnímat jako nekonečný trénink vašich aklimatizačních schopností. A hádejte, která z těchto variant vás dřív dostane do Bohnic.

3. Budete "emocionálně nevyrovnaní."

Je úplně lhostejné, do jaké míry jste byli před narozením dítěte klidní, vyrovnaní a diplomatičtí, až se po probdělém týdnu potkáte se svou partnerkou ve čtyři ráno v obýváku, kam budete prchat před všudypřitomným a všudeslyšitelným dětským řevem, veškeré civilizační návyky zmizí v nedohlednu. A budete se divit, jaká slova se ve vašem slovníku také vyskytují.

4. Dítě nemusíte neustále bavit.

Jde o klasický omyl čerstvých rodičů, kteří mají své první dítě. Mají pocit, že se svému novopečenému dítěte musí neustále věnovat, bavit ho, vymýšlet pro něj hry (pokud se tedy schovávání za plenu a "bafání" dá říkat "hra") a švitořit na něj. Jenže tak to není. Děti jsou obvykle tak fascinované okolním světem a jeho prozkoumávání, že jim stačí, když se nacházíte někde poblíž a občas jim vstoupíte do hry. Skutečně kvůli tomu nemusíte dvanáct hodin denně prošišlat.

5. Nahlédnete na každodenní úkoly v jiném úhlu.

Udělat velký nákup na týden. Dojet do centra městskou hromadnou. Vyřídit něco na úřadu. Sejít se s kýmkoli na kafe. Zkrátka věci, které vám před narozením dítěte připadaly tak přirozené a jednoduché jako dýchání. Teprve po narození dítěte zjistíte, že i ten nejobyčejnější každodenní úkol se mění v dobrodružství, v jehož průběhu se zoufale modlíte, aby se dítě pokadilo (a můžete se vsadit, že se tak určitě stane) jen do té míry, co zvládnou udržet pleny. Aby si ublinklo pokud možno mimo úřední dokumenty a když začne hystericky řvát až na ulici, máte chuť padnout na kolena a tlouct hlavou o chodník na znamení díků. Ale nebojte. Tato situace se sice nezmění, ale postupem času otupíte.