6 neobyčejných schopností lidského těla

Barevné slyšení, mimořádně vyvinutá chuť, absolutní hudební sluch, lokace objektu podle ozvěny. Nevěřili byste, čeho všeho je lidské tělo schopné. Představujeme vám šest jeho neobyčejných možností.

1. Ochutnávači

Existují lidé, kteří mají chuťové buňky a smyl pro chuť vyvinuté mnohem víc než zbytek populace. Předpokládá se, že vytříbený smysl pro chuť je dán větším množstvím chuťových pohárků a jejich větší citlivostí. Je zajímavé, že lidé, kteří mají citlivější chuť a pracují často jako degustátoři jídla nebo nápojů, jsou většinou přecitlivělí na hořkou chuť a nesnáší například kávu nebo grepový džus. Největším počtem chuťových pohárků disponují ženy a Asiaté.

2. Absolutní sluch

Lidé s absolutním sluchem jsou schopni identifikovat a reprodukovat jakýkoli tón jen podle jednoho poslechu. Nejde přitom o schopnost lépe slyšet, ale o mentální schopnost zařadit zvuky a tóny do určitých kategorií. Je to podobné, jako když venku slyšíte houkat sanitku, nemusíte ji ani vidět, a přitom dokážete velmi dobře rozpoznat, k čemu se ten určitý zvuk vztahuje. Stejně tak lidé s absolutním sluchem dokáží rozpoznat například tón cis zahraný na klavír. Předpokládá se, že absolutní sluch je vrozenou charakteristikou, kterou disponuje tři až osm procent lidí.

3. Tetrachromatické vidění

Tetrachromatické vidění je schopnost vidět světlo ze čtyř různých zdrojů. Tuto schopnost mají například ryby nebo ptáci, kteří disponují čtyřmi druhy čípků. Lidé mají většinou tři druhy čípků, takže rozpoznávají červenou, zelenou a modrou část světelného spektra. Tetrachromatickým viděním disponují dvě až tři procenta lidí.

4. Lokace hlasu

Většina lidí dokáží jít po zvuku a najít jeho zdroj. Nicméně například například slepí lidé dokáží najít zdroj zvuku podle ozvěny. Podobně to dělají například netopýři, kteří se za letu ve tmě vysílají zvukové signály a podle ozvěny jsou schopni rozpoznat překážku nebo kořist. Někteří lidé dokáží podle ozvěny poznat i vzdálenost a velikost objektu, který se před nimi nachází.

5. Genetický chimerismus

Už v Homérově Iliadě je popsána bytost, jejíž tělo je poskládáno z částí různých zvířat, chiméra. A právě ona dala název vzácné poruše, genetickému chimerismu. V jednom těle se tak vyskytují dvě buněčné populace. Člověk se tak nevyvíjí z jedné buňky, ale ze dvou a je tak sám sobě vlastně dvojčetem. Někdy se tyto dvě buněčné populace mohou lišit dokonce i pohlavím, takže chiméra je zároveň ženou i mužem.

6. Synestézie

Představte si nějaké číslo nebo slovo. Vnímáte je jen jako číslo a slovo, nebo se vám při jejich představení vybaví i zcela určitá barva, či chuť, která je s nimi spojená? Tato schopnost (či neurologická porucha) se jmenuje synestézie. Jde o vrozenou schopnost a většinou při ní mají lidé čísla spojená s barvami a slova s chuťovými podněty. Synestézie je poměrně častá a vyskytuje se zhruba u každého dvacátého člověka.