Chutě na nezdravá jídla: Proč nemůžete zhubnout?

Máte příšernou chuť na čokoládu, chipsy, nebo majonézový chlebíček a musíte na ně myslet tak dlouho, než si je skutečně dáte. Proč vám mozek nedovolí hubnout a trápí vás chutěmi na tučná jídla?

Následující situaci nejspíš důvěrně znáte: Po obědě v práci dostanete chuť ještě na něco malého sladkého. Postupně vaše chuť nabude konkrétnějších rozměrů a už jasně víte, že to musí být čokoládová tyčinka. Snažíte se myslet na svou dietu a na nové šaty, co jste si koupila a chcete se do nich vejít, ale své chuti se nemůžete zbavit. Nakonec to nevydržíte a podlehnete i přes svá dobrá předsevzetí. Vědci nyní zjistili, že na vině nejste vy ale váš mozek. Kde se vůbec berou neodolatelné chutě na nezdravá jídla?

Podle nejnovějšího výzkumu na vině skutečně není váš žaludek ale především mozek. Ten zodpovídá za neodolatelnou chuť na koláč nebo smažené hranolky. Mezi vědci jde o velmi horké téma, protože právě neschopnost zvládnout své chutě stojí za stále častější nadváhou a obezitou.

Hlavním viníkem nezvladatelných chutí je systém propojených neuronů, které se vyvíjely milióny let, aby motivovaly naše prapředky k činnostem nutným k přežití, jako je například právě konzumace jídla. Potraviny s vysokým obsahem kalorií byly v historii lidstva velmi nedostatkovým zbožím a přitom hrály naprosto zásadní roli pro přežití. Mozek se proto postupem času naučil vyplavovat v souvislosti s vysokokalorickými jídly dopamin a serotonin způsobující příjemné pocity.

To je právě ten důvod, proč máte chuť na tučná jídla, která máte v zorném poli (nebo i doma v ledničce) a informace o jejich dostupnosti se dostávají k mozku. Vedoucí výzkumu, Nora Volkowová z National Institute on Drug Abuse z Marylandu k tomu podotýká, že k vodě, zelenině, ovoci a dalším rostlinným produktům měl pravěký člověk volný přístup, takže je mozek nevnímal jako nedostatkové zboží. Jejich konzumace proto není s vyplavováním dopaminu a serotoninu spojená. Tento systém, bohužel pro dietáře, přetrval až do moderní doby, kdy jsou už vysokokalorická jídla dostupná a mozek by nemusel jejich konzumaci podporovat.

Přitom rozlišení mezi skutečným hladem a pouhou chutí je jednoduché: Skutečný hlad, je biologický požadavek vašeho těla, abyste mu dodala živiny, a vychází přímo z břicha, respektive žaludku. Pokud potřebujete doplnit energii, váš žaludek vyšle grelin, hormon hladu, k hypotalamu, který zodpovídá za metabolismus. Důsledkem toho je motivace vyhledat jídlo. Jakmile mozek dostane od žaludku pokyn, že jste sytí, tukové buňky uvolní leptin, který vám signalizuje, že máte odložit vidličku.

Nicméně spousta čokoholiků moc dobře ví, že chuť na kousek čokolády je přepadne i ve chvíli, kdy jsou zcela sytí. Tato nezvladatelná chuť se objevuje zejména, pokud jsou ve stresu nebo unavení. Podle vědců překonání evolučních vzorců, které se vyvíjely tisíce let, není nic jednoduchého a k přelstění chemických reakcí těla často pevná vůle nestačí, ale alespoň máte výmluvu, proč jste ten sáček chipsů otevřela.