Dřete jako mezek? Možná jste závislí na stresu!
Pracuje se vám nejlépe pod tlakem a pokud vás nehoní termíny, nejste schopni nic udělat? Potom jste možná závisí na stresu! Nová porucha v poslední době kosí stále více lidí, kteří podávají ty nejlepší výkony jen ve stavu maximálního vypětí.
Podle Americké asociace psychologů více než polovina žen tvrdí, že jsou ve velkém stresu a že si připadají přetížené. Za poslední čtyři roky se tak jejich počet zvedl o čtvrtinu. Zajímavé však je, že jen naprosté minimum z nich se s tímto stavem snaží něco dělat a nějakým způsobem jej změnit. Většina z nich stres totiž vnímá jako výzvu, motivaci a motor, který je žene kupředu.
Stres apeal
Podle odborníků stále přibývá lidí, kteří se musí cítit neustále ve stresu, aby měli pocit, že žijí dostatečně naplno. Při stresu se vyplavuje řada hormonů, jako je například adrenalin, dehydroepiandrosteron (DHEA) a zejména kortizol. Právě tento hormonální koktejl namíchaný stresem se může stát návykovým - a podobně jako většina dalších závislostí podporovat defektní a nefunkční chování a chutě.
Psychologové tvrdí, že závislost na stresu postihuje víc ženy než muže. Předpokládají, že je tomu tak proto, že na ženy je vyvíjen větší sociální a kulturní tlak. Od velmi časného věku musí ženy zastávat větší množství rolí než muži, kteří často celý život vystačí s rolí muže - živitele. Oproti tomu od ženy se očekává, že bude dobrou matkou, hospodyní, bude úspěšná ve své kariéře a přitom ještě stále dobře vypadat, aby svého partnera dostatečně reprezentovala. Nezvládnutí těchto rolí vede ke stresu a pocitům viny z toho, že došlo k "selhání."
Dochází tak k absurdním situacím, kdy se celá řada mladých žen domnívá, že pokud smysluplně nevyužijí každou sekundu ze dne, nejlépe prací, budou považovány za líně a neschopné. Práce ve stresu a na hraně jejich možností pro ně představuje potvrzení toho, že v tempu moderního života obstály a zároveň si tímto způsobem potvrzují svou "lidskou hodnotu." Ve vyhrocených případech si pak dokonce samy sobě kladou téměř nesplnitelné limity, které je udržují neustále v pozoru a ženou je kupředu.
Restart těla
I když stres může být někdy významnou motivací a motorem, z hlediska dlouhodobého vlivu jde o zdravotně velmi problematický faktor. Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu odčerpává vašemu tělu životně důležité živiny (například vitamín B), zvyšuje škodlivý cholesterol, krevní tlak i hladinu krevního cukru. Kromě toho je "producentem" volných radikálů, které mohou poškodit neurony a ovlivnit krátkodobou i dlouhodobou paměť.
Podle odhadů souvisí dvě třetiny onemocnění, se kterými se dostavíme k lékaři, právě se stresem. Zvýšená hladina stresu totiž navíc potlačuje funkce imunitního systému, má negativní vliv na libido, ovlivňuje plodnost i chuť k jídlu a celou řadu dalších faktorů. Kromě toho může vést i ke změnám chování, jako je například náruživé pití alkoholu, kouření, nebo přejídání se.
Základem případné nápravy této neutěšené situace je, stejně jako u všech závislostí, uvědomění si, že vám současný stav nevyhovuje a chcete ho změnit. Snažte se k sobě samotné přistupovat s větší laskavostí a na začátku každého týdne si rozplánujte, co byste chtěla stihnout. Pak se na svůj seznam podívejte s odstupem a povinně škrtněte čtvrtinu jeho položek. Jednak se naučíte rozdělovat úkoly podle priorit a jednak získáte nadhled a budete sama překvapená, kolik věcí a povinností můžete pustit ze zřetele.
10 způsobů, jak nezemřít předčasně
Z náročného povolání ztloustnete
10 signálů, že už to se stresem přeháníte
Nedaří se vám otěhotnět? Může za to stres!