Jak se vyrovnat s potratem: Rady pro muže

Radostné očekávání a naděje se během několika hodin změnily v beznaděj a zoufalství. Jak se můžete jako otec nenarozeného dítěte vyrovnat s potratem a jak pomoci své partnerce?

Zdá se, jakoby kolem potratů panovalo neproniknutelné a neporušitelné ticho. Přitom jde o relativně běžnou věc a samovolné potraty jsou, spolu se zvyšujícím se věkem matek, stále častější. I když o tom nikdo nemluví, je nepravděpodobné, že by ve vašem okolí nebyl nikdo, kdo má s potratem osobní zkušenost. Většinou jde přitom o důsledek chromosomálních abnormalit a nikoli chyby rodičů.

Časný potrat

Ztráta nenarozeného dítěte většinou poznamená muže i ženu rozdílným způsobem, zejména pokud jde o potrat v raných stádiích těhotenství. Zdá se, že potrat v prvním trimestru těhotenství je mnohem méně traumatický pro muže než pro ženu. Psychologové to vysvětlují tím, že je to žena, která ví už od počátku těhotenství, že čeká dítě. Také obvykle už od jeho počátku přemýšlí o embryu jako o živé bytosti - přestavuje si jeho obličej, prsty, nožičky, jméno. Muži na druhou stranu více přemýšlejí o změnách, které dítě do jejich života přinese a na těhotenství partnerky si zvykají až postupem času.

Potrat ve druhém a třetím trimestru

Potrat ve druhé polovině těhotenství je však stejně traumatický pro ženu jako pro muže. Navíc muži prožívají nejen ztrátu nenarozeného dítěte, ale musí se vyrovnat i s hlubokým zármutkem své partnerky, který je obvykle velmi dlouhodobý.

Co můžete pro svou partnerku udělat po prodělaném potratu:

1. Snažte se porozumět tomu, že je smutná a vy nemůžete tento problém vyřešit ani změnit. Je potřeba, abyste jí projevovali svou podporu, porozumění a zároveň jí dopřáli čas, aby si svůj zármutek mohla odžít.

2. I když vy to tak cítit nemusíte, chápejte, že i v případě potratu v časném stádiu těhotenství pociťuje bolestně ztrátu dítěte. Vyvarujte se poznámek typu: "vždyť to bylo velké jako hrachový lusk." Pro vaši partnerku to bylo dítě už od počátku.

3. Poskytujte jí tolik podpory, kolik potřebuje. Právě teď musí cítit, že ji milujete.

4. Je velmi důležité opakovat jí, že to v žádném případě nebyla její chyba. Je pravděpodobné, že se bude obviňovat a bude se pokoušet přijít na to, co mohla udělat či neudělat.

5. Snažte se jí povzbuzovat, aby o tom mluvila se svými přítelkyněmi, či rodinou. Velkou podporu mohou projevit zejména lidé, kteří sami už děti mají.

6. Uvědomte si, že těhotné ženy jsou zmítány bouří hormonů a vliv těchto hormonů pokračuje i poté, co žena dítě ztratí. Dávejte u ní pozor na symptomy deprese a pokud máte pocit, že se její stav nelepší ani po týdnu čí dvou, vyhledejte lékařskou pomoc.

7. I když mužům je bližší aktivní hledání konstruktivního řešení, nejvíc jí teď pomůžete poskytnutím ramene na vyplakání a pokud jí dáte možnost, aby se vypovídala. Stejně tak si ale neberte osobně, pokud tuto nabídku odmítne.

8. Snažte se s ní trávit co nejvíc času a dívejte se společně optimisticky do budoucnosti. Mluvte o příštím těhotenství a dívejte se dopředu.

Rady pro vás:

1. Mluvte s kamarády, kteří už děti mají a zeptejte se jich, jestli mají s potratem zkušenosti a jak se s ním vyrovnali. Budete překvapeni, kolik lidí se s touto nepříjemnou zkušeností potkalo.

2. Dovolte sami sobě prožít smutek. I vy můžete pociťovat hluboký zármutek a truchlit.

3. Snažte se pohlížet na samovolný potrat jako na zásah přírody, která ukončila existenci tvora, který by byl pravděpodobně velmi vážně postižený.

4. Skutečnost, že vaše partnerka otěhotněla je nezvratným důkazem, že je schopná počít a velmi pravděpodobně porodit zdravé dítě.

5. Nebojte se vyhledat odbornou pomoc, pokud máte pocit, že se s tím nedokáže vaše partnerka vyrovnat ani po několika týdnech.

6. Dopřejte vám oběma čas na vyrovnání.