Jak vás zabije kancelářská práce

Pracujete v kanceláři u počítače a pochvalujete si, jakou děláte klidnou a bezpečnou práci? Omyl. Kancelářská práce vám může podlomit zdraví víc, než pravděpodobně vůbec tušíte.

Nejprve si odpovězte na otázku, zda žijete sedavým, nebo aktivním způsobem života? Odpověděli jste, že aktivním? A jste si tím skutečně tak jisti? Lékaři totiž upozorňují na to, že celá řada lidí se domnívá, že když stráví týdně šedesát hodin u počítače a pětkrát do týdne si vyšetří pětačtyřicet minut na nějakou sportovní aktivitu, je to naprosto dostačující. Jenže podle odborníků nejde ani tak o to, kolik hodin strávíte v posilovně, jako spíš o jejich poměr k času prosezenému před monitorem počítače.

A pokud právě výrazně převažují hodiny před monitorem počítače, dramaticky stoupá riziko různých zdravotních komplikací. Typické "kancelářské krysy" jsou například mnohem více ohrožené kardiovaskulárním onemocněním. Kancelářskou prací trpí zejména vaše boky, páteř a ramena a navíc čím více hodin před počítačem strávíte, tím větší je riziko předčasného úmrtí.

Počet lidí, kteří vykonávají sedavé zaměstnání se přitom rok od roku zvyšuje. Například podle studie provedené na univerzitě v Minnesotě se sice od roku 1980 do roku 2000 nezměnil počet lidí, kteří udávají, že pravidelně sportují, nicméně počet osob se sedavým zaměstnáním vzrostl o osm procent. A lidské tělo zkrátka není na sedavý způsob života uzpůsobeno, protože ještě před sto lety vykonávala většina lidí těžkou manuální práci a všechny svaly i klouby byly v permanentně v pohybu, zatímco dnes je nutíme být denně několik hodin v nepřirozené poloze na kancelářské židli před pořítačem.

Například studie z roku 2010 zveřejněná v Journal of Applied Psysiology zjistila, že když zdravý muž sníží počet kroků, které za den udělá, o pětaosmdesát procent, už za dva týdny u něj vzroste riziko cukrovky téměř o dvacet procent. Lékaři bijí na poplach a zdůrazňují, že lidé sice žijí v současné době déle, ale to neznamená, že by žili zdravěji.

Je sice pravda, že v roce 1960 byla úmrtnost o čtyřicet tři procent vyšší, nicméně méně než jedno procent lidí v Evropě trpělo cukrovkou a pouhých třináct procent bylo obézních. Zatímco v současné době se diabetes vyskytuje u šesti procent populace a pětatřicet procent lidí je obézních.

Podle odborníků se často zapomíná na to, že pravidelné sportování ještě neznamená, že člověk nutně žije aktivním způsobem života. Velmi důležité jsou i nesportovní aktivity, jako je chůze, jízda na kole, manuální práce, nebo obyčejné stání. Právě těchto nesportovních aktivit se lidem s kancelářským zaměstnáním dramaticky nedostává. A přitom podle propočtů člověk, v jehož denním rozvrhu je zahrnuto množství nesportovních aktivit spálí mnohem více kalorií než ten, který si jde sice každé ráno zaběhat, ale potom stráví celý den před počítačem.

Tak například prodavačky za pultem spálí v průměru 1500 kalorií pouhým stání, kdežto člověk se sedavým zaměstnáním spálí za celou pracovní dobu v průměru pouhých tisíc kalorií. To je také důvodem, proč lidé se sedavým zaměstnáním během osmi měsíců přiberou průměrně pět kilogramů.

A problémem nejsou pouze kalorie. Podle studie z roku 2009, která zkoumala víc než sedmnáct tisíc mužů a žen, mají lidé se sedavým zaměstnáním o padesát čtyři procent větší pravděpodobnost, že je postihne srdeční záchvat. Souvislost mezi sedavým zaměstnáním a kardiovaskulárním onemocněním je totiž velmi silná. Lékaři upozorňují na to, že lidské tělo je velmi adaptabilní a pokud jej budete nutit pouze sedět na židli, brzy nebude schopné vykonávat ostatní běžné činnosti a pohyby, jako je chůze, běh a další, které pro něj původně byly přirozené. Vaše hybnost se proto bude neustále snižovat. Výsledkem bude ztuhlost, snížená rovnováha, bolesti bederní a krční páteře, boků i nohou.