Jak vysvětlit dětem smrt

Netvařte se, že se v jejich životě nic nezmění, dejte průchod svému smutku a neodstraňujte brzo věci zemřelého. O smrti je potřeba mluvit i s malými dětmi.

I když si řada rodičů myslí opak, děti nejsou nikdy příliš malé, na to, abyste s nimi mluvili o smrti nebo nemocech. Když zemře člen rodiny, nebo zemře "jen" domácí mazlíček, děti (stejně jako dospělí) potřebují podporu a slova útěchy. Problém je v tom, že většina lidí neumí mluvit o těchto tématech ani s dospělými a tím méně s dětmi.

Rozmluva o smrti je velmi obtížná už proto, že toto téma je pevně zakořeněné tabu, na které se snažíme nemyslet a nijak se ho v hovoru nedotýkat. Když potom k takové ztrátě v rodině dojde, rodiče jsou často zabráni do vlastního truchlení, že už nezvládají vysvětlit dítěti, že babička už ho nikdy nepřijde navštívit. Přitom jsou však děti na podobné události velmi citlivé a vnímají je často více než dospělí. Jak tedy přistupovat k takto nelehkému tématu a vysvětlit jej dětem?

Smrt zvířecího mazlíčka

Když zemře rodinný mazlíček, obvykle se to dotkne všech členů rodiny a často je to první úmrtí, kterému je dítě ve svém životě vystaveno. I když vám instinkty možná radí, abyste uchránily dítě před zármutkem tím, že skryjete své vlastní emoce, nebojte se projevit svůj smutek. Předáte tak dítěti cenný poznatek, že truchlení je v pořádku a má na ně právo. Pokud o to bude dítě stát, promluvte si s ním o smrti a umírání a zůstaňte otevření všem jeho otázkám.

Rozhovor veďte v prostředí, které je dítěti důvěrně známé a kde se cítí v bezpečí. Dejte si něj dostatek času. Nebojte se, že vám dítě neporozumí. Už velmi malé děti jsou schopné pochopit definitivu, kterou s sebou úmrtí přináší. Můžete mu například říci, že váš pes se už nikdy k vám nevrátí, protože jeho srdíčko přestalo tlouci. I přesto vám však na něj zbyly vzpomínky, ve kterých si ho můžete uchovávat. Můžete dítěti také navrhnout, že si společně vyrobíte koláž fotografií, na kterých bude zachycen váš zvířecí mazlíček a získáte tak vzpomínku, kterou budete mít neustále na očích. Stejně tak může dítě nakreslit obrázek, kterým vyjádří, jak moc mu mazlíček schází.

Odborníci nedoporučují, abyste okamžitě po skonu zvířete odstraňovali veškeré stopy jeho existence. Možná máte pocit, že když necháte doma jeho pelíšek, hračky, misky na vodu a podobně, budete ho tak dítěti zbytečně připomínat. Jenže když okamžitě odstraníte veškeré připomínky jeho existence, nedovolíte dítěti prožít si smutek a navíc může získat dojem, že kdyby se něco stalo jemu samotnému, také se všeho okamžitě zbavíte a rychle na něj zapomenete. Stopy po existenci zvířecího mazlíčka odstraňujte pomalu a postupně.

Smrt člena rodiny

Smrt milovaného člověka samozřejmě zasáhne všechny v jeho okolí, nejmladší členy rodiny nevyjímaje. Odborníci tvrdí, že člověk, který je dost starý na to, aby dokázal někoho mít rád, je zároveň i dost starý na to, aby dokázal truchlit. I když dítě možná neporozumí smrti v celé šířce tohoto pojmu, dokáže velmi dobře vnímat to, že se v jeho světě něco změnilo. Při vysvětlování zvolte jazyk a výrazy, které odpovídají věku dítěte, a kterým je schopno porozumět. V žádném případě se však netvařte, že se nic nezmění a že jde o záležitost, o které se nemluví. Uvědomte si také, že otázky dítě nemusí nutně položit okamžitě, ale mohou přijít až s časovou prodlevou několika dnů, týdnů, nebo i měsíců.

Snažte se zachovávat v životě dítěte rituály a řád, na které bylo dítě zvyklé. Dodáte mu tak jistotu, že jeho život pokračuje dál a i když se v něm odehrála tato zásadní změna, stále existuje řada věcí, na které se může spolehnout a které mu dodávají jistotu. Stabilita je právě to, co vaše dítě teď potřebuje nejvíc.