Může být vaše dítě homosexuál?

Už vás někdy napadlo, jestli náhodou zrovna váš potomek nemá předpoklady k tomu stát se homosexuálem, a jak byste se vyrovnávali s tím, kdyby tomu tak bylo? Pro rodiče je obvykle velmi obtížné uvažovat o svém dítěti jako o sexuální bytosti. Ale odborníci tvrdí, že už devítileté děti začínají mít určité tělesné reakce, které v nich vyvolávají ostatní lidé. Rozmezí, kdy se probouzí dětská sexualita a dítě začínají přitahovat někteří lidé, je ale individuální a psychologové ho obvykle umisťují mezi devátým a dvanáctým rokem. Na druhou stranu je zřejmé, že sexualita v tomto věku není rozhodně dokončená a její vývoj se bude s věkem měnit.

Nový výzkum zveřejněný v magazínu Pediatrics zjistil, že homosexuálové, lesbičky a bisexuální mladí dospělí, které jejich rodina odmítla (na rozdíl od těch, jejichž rodina se k jejich orientaci postavila neutrálně, nebo projevila jen mírně negativní postoj), mají šestkrát větší pravděpodobnost, že se u nich objeví deprese, třikrát větší pravděpodobnost, že budou užívat drogy a pětkrát větší pravděpodobnost, že se budou oddávat nechráněnému sexu. Odborníci proto zdůrazňují, že přijetí sexuální orientace dítěte je obrovským výchovným úkolem, který musí rodiče zvládnout.

Hraní a objevování

Váš šestiletý syn si s oblibou zkouší boty na vysokých podpatcích a vyžaduje stejně růžové tričko, jako má jeho starší sestra. Může to být předzvěst jeho budoucí sexuální orientace? Rozhodně ne. Je naprosto normální a běžné, že dívky i chlapci si čas od času chtějí hrát spíše s předměty, hračkami, oblečením typickým pro opačné pohlaví. Jde o pouhé napodobování lidí, kteří se vyskytují v okolí dítěte. S budoucí sexuální orientací to nemá vůbec nic společného.

Stejně tak vůbec nic znamenat hry typické pro předškoláky. V tomto věku často děti osahávají své vlastní genitálie, ale i genitálie svých kamarádů a kamarádek bez ohledu na pohlaví. Velmi oblíbená je v tomto věkovém období hra na doktora, případně se děti snaží napodobit líbání a objímání, které vidí u dospělých. Ale ani toto chování není nijak výjimečné a nevypovídá nic o budoucím sexuálním chování. I když jsou tím někteří rodiče vyděšeni, případně se snaží toto chování u dětí potlačovat, jde o projev pouhé dětské zvědavosti a hravosti.

Chování, které může napovědět

Dítě, které dlouhodobě vyžaduje oblékání typické pro opačné pohlaví, a odmítá si hrát s předměty typickými pro své vlastní pohlaví, může prodělávat cosi, čemu psychologové přezdívají: pohlavní nevyhraněnost. Obvykle se to projevuje i v hrách dítěte, kdy se dívky rády perou a upřednostňují charakteristicky chlapecké typy her, zatímco chlapci rádi předstírají, že jsou dívkami, pečují o panenky, strojí se do dívčích šatů a podobně.

Vědci zkoumali, jestli tento typ chování může být předzvěstí budoucí sexuální orientace dítěte. Předpokladem je, že toto chování trvá minimálně několik měsíců. Pokud váš syn chodí týden na vysokých podpatcích své matky, neznamená to vůbec nic. Kromě dlouhodobého trvání je obvykle podstatné, zda chování dítěte zahrnuje i převlékání se do šatů opačného pohlaví, preference typu her a předstírání, že je dítětem opačného pohlaví. Potom může jít o signál budoucí menšinové sexuální orientace. Ačkoli samozřejmě nejde zdaleka o jistou předzvěst.

Jak se s tím vyrovnat?

Všechny děti mají stejnou jednu věc: zoufale se snaží zalíbit svým rodičům a touží, aby je rodiče milovali a akceptovali. Měli byste mít na paměti, že sexuální orientace nic nemění na vlastnostech a charakteristikách, pro které své dítě milujete. Respektujte jeho právo na volbu a uvědomte si, že kvalita jeho osobnosti naprosto nijak nesouvisí s jeho sexuální orientací.

Nikdy se nesmíte obviňovat a ptát sami sebe, co jste udělali špatně, protože odpověď je: nic. Žádná výchova, ani postoje rodičů, ani prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, nemohou ovlivnit jeho sexuální orientaci. Ovšem to, co můžete ovlivnit, je vaše reakce a tudíž to, zda bude vaše dítě šťastné, či nikoli. A to není málo.!