Nebezpečné choroby ze zaměstnání

Pracujete v kanceláři a svou práci rozhodně nepovažujete za rizikovou nebo nebezpečnou. Jenže ve skutečnosti vám i kancelářská práce významným způsobem může poškodit zdraví.

Kancelářská práce je nelítostná nejen k vaší psychice ale i k vašemu tělu. Celý den trávíte prakticky bez hnutí, zíráte do počítače a jen občas to proložíte pauzou na cigaretu. Není divu, že po čase začne vaše tělo proti takovému režimu protestovat.

Typicky kancelářskou chorobou je syndrom karpálního tunelu. Jde o neduh, kterým trpí většina lidí, kteří tráví hodně času u počítače. Původcem úporné bolesti je zpravidla stlačení karpálního nervu v důsledku otoku. Příčinou je konstantní statická zátěž a nepohodlná poloha ruky při práci s myší nebo na klávesnici. Přitom prevence syndromu karpálního tunelu není nijak složitá; nedostižným pomocníkem v předcházení tohoto neduhu je například gelová podložka pod myš, která snižuje tlak zápěstí. Stejně tak byste měli dbát na to, aby se vaše ruce při práci nacházely v pohodlné poloze, která minimalizuje zátěž. Syndrom karpálního tunelu se obvykle léčí prostředky proti bolestem kloubů, nicméně pokud bolest trvá déle než týden, rozhodně byste se svými potížemi měli navštívit odborníka.

Další kancelářskou nepříjemností jsou bolesti zad a kloubů. Špatná poloha těla při sezení vede k deformaci zad v důsledku nepřirozené zátěže a přepínání kloubů, kostí, meziobratlových plotének a svalů. V důsledku dlouhého sezení bez jakéhokoli pohybu se páteř není schopná vrátit do původního přirozeného tvaru S. To je potom příčinou tlaku na míchu a úporných bolestí zad.

Prevence opět není nijak složitá. Věnujte velkou pozornost své židli, na které sedíte. Pracovní židle by měla být konstruovaná tak, aby nebránila tělu v pohybu a zároveň mu poskytovala dostatečnou oporu. Zejména důležitá je dostatečná opora pro spodní část zad. Pokud pracujete hodně s myší, vaše židle by rozhodně měla mít i loketní opěrky. Čalounění by mělo být anatomicky tvarované. Mimochodem zapomeňte na sezení s dokonale rovnou páteří, které vás učili ve škole. Nejenže nejde o nijak pohodlnou pozici, ale není ani zdravá.

Vzdálenost mezi monitorem a vašima očima by měla být nejméně padesát až sedmdesát centimetrů. Zkuste se také inspirovat zvyky japonských úředníků, kteří zahajují každý pracovní den několika cviky a cvičí také v průběhu přestávek během pracovní doby. Nejenže rozhýbete ztuhlé svaly, ale odpoutáte myšlenky od pracovních problémů, získáte odstup a budete se moci lépe soustředit.