Nejdepresivnější povolání světa

Ošetřovatelky, servírky, sociální pracovníci, nebo třeba učitelé. Seznamte se s povoláními, při jejichž výkonu vám nejvíc hrozí výskyt deprese.!

Některá povolání jsou zkrátka depresivnější než jiná. Psychologové sestavili žebříček povolání, v nichž lidé trpí největší mírou depresemi, zveřejnil jej magazín Forbes a vy můžete začít uvažovat o tom, zda dát výpověď:

Domácí pečovatelka

Domácí pečovatelky se v žebříčku nejdepresivnějších povolání umístily na čelní pozici, protože celých jedenáct procent z nich má s depresivní epizodou zkušenost. (Pro zajímavost depresemi trpí třináct procent nezaměstnaných a sedm procent lidí z běžné populace). Psychologové předpokládají, že na vině je úmorný každodenní stereotyp, nedostatek pozitivní zpětné vazby a ocenění a velké množství stresu, který s sebou nese práce s nemocnými lidmi.

Servírky a číšníci

Možná překvapivě se na druhém místě umístili číšníci a servírky, z nichž každý desátý trpí depresemi. Na vině je údajně špatně placená, ale přitom vyčerpávající práce, při níž musí jednat s velkým množstvím lidí a být neustále úslužní. K tomu se přidává i velké množství konfliktů, které obsluhující personál v restauraci musí řešit, a tělesné vyčerpání.

Sociální pracovníci

Poměrně očekávatelně se na seznamu depresivních povolání ocitli i sociální pracovníci. Jednání se zneužívanými dětmi, rozvrácenými rodinami, závislými, nezaměstnanými a dalšími problémovými skupinami je velmi náročné. Na druhou stranu nejsou sociální pracovníci dostatečně finančně ohodnoceni a nemají ani společenskou prestiž. Kromě toho se velmi často potýkají se syndromem vyhoření.

Pracovníci ve zdravotnictví

Ať už se jedná o lékaře, zdravotní sestry, terapeuty, nebo další zdravotnické profese, nadměrný výskyt depresí ohrožuje všechny z nich. Denně se setkávají s nemocemi, hrozbou smrti a extrémním stresem. Pracují velmi dlouho a často jsou nedostatečně ohodnoceni, ačkoli na jejich práci závisí život ostatních lidí.

Umělci, spisovatelé

Umělecká povolání s sebou nesou nepravidelný příjem, nepravidelnou pracovní dobu a velmi často i sociální izolaci. U kreativně založených lidí se mnohem častěji objevují poruchy nálady a přibližně devět procent z nich prodělalo za uplynulý rok záchvat deprese.

Učitelé

Nároky na učitele stále rostou a přitom jsou vyučující pod velkým tlakem a vystaveni velkému stresu. Každý jejich krok, gesto i slovo posuzuje početné "publikum" studentů, kteří jim nic neodpustí. Právě obrovskému stresu se přisuzuje velký výskyt depresí u vyučujících.