Největší mýty o budování kariéry

Pokud chcete v kariéře něčeho dosáhnout, musíte se vypracovat v rámci jednoho podniku. Nutně musíte mít vysokoškolský titul a pobývat nějakou dobu v zahraničí. Ideální bude, pokud si dopřejete také tvůrčí volno. Představujeme vám největší mýty o budování kariéry.

Kariéru uděláte, pokud se vypracujete v jednom podniku.

K nejúpornějším mýtům o budování kariéry patří představa, že kariéra je přímočarý vývoj skrze přesně měřené časové úseky. Podle zjednodušující mechanistické představy je kariéru možné naplánovat. V představě o kariéře jsou kromě toho pevná pravidla, která se nesmí porušovat. Dodržování pravidel naopak zajišťuje jakýsi nárok na kariéru. Podle této zásady může udělat kariéru jen ten, kdo se vypracuje v rámci jediného podniku. Pravidlo o možnosti vypracovat se pochází ještě z doby, kdy podniky byly stabilní veličiny, které trvaly po generace, aniž by se nějak podstatně měnily. Za mýtem vypracování se na jednom místě se skrývá základní myšlenka, že šéfové vždy museli získat a rozvinout veškeré schopnosti a znalosti svých zaměstnanců. Že postupovali od jednoho zkušenostního stupně na druhý a ani jeden nepřeskočili. Takový rozvoj kariéry je možná běžný na úřadech. V současných komplexních podnicích ale už dávno nefunguje.

Bez vysokoškolského studia to nejde.

Mýtus, který často koluje ve veřejném mínění, říká, že kariéra bez vysokoškolského titulu se nedá vybudovat. Ze statistického pohledu jistě není pochyb o tom, že studiem se šance na vysokou pozici významně zvyšují. Ale platí i opačný úsudek? Musí dnes člověk studovat, když chce vybudovat kariéru, nebo by měl raději investovat do rychlejšího přímého nástupu do zaměstnání? Bill Gates studia nedokončil a stal se nejbohatším mužem světa. I Steve Jobs to ve stejném odvětví dotáhl bez ukončeného studia velmi daleko. U zakladatelů a podnikatelů nehraje studium žádnou významnou roli.

Pobyt v zahraničí podpoří další kariéru.

S mýtem o pobytu v zahraničí jsou konfrontováni už studenti. Tento mýtus říká, že důsledné plánování kariéry vede nutně přes zahraničí. Ten, kdo nebyl v cizině, to pak má v domácí kariéře obtížnější, nebo vlastně vůbec žádnou kariéru neudělá. Je tomu tak ale opravdu? Doporučení pobytu v zahraničí kvůli kariéře vychází z tradice tovaryšů, kteří se z usedlosti vydávali na vandr. Zatímco v samotných koncernech je často rozšířené zásadní pravidlo, že se smí odmítnout maximálně dva návrhy na vyslání do zahraničí a třetí už se přijímá, jsou to často právě ti, kteří nikam neodjeli, kdo si pak mezi sebou rozdělí uvolněné tuzemské posty. Současně přesně ti, kdo zůstali doma, obsazují nejzajímavější pozice v domovském koncernu. Rozvíjeli totiž svoji síť cíleně a důsledně, bez zbytečného rozptylování.

Tvůrčí volno dá kariéře křídla.

Kariérní koučové a ostatní povolaní, kteří věří nebo se snaží přesvědčit jiné o tom, že by se člověk měl především zaposlouchat sám do sebe, aby v zaměstnání pokročil dále, rádi doporučují zákazníkům vzít si tvůrčí volno. Po takovém oddechu zná člověk svoje cíle s schopnosti a může opět plný sily začít. V každém případě odchod kohokoli určitě podpoří kariéru ostatních kolegů, kteří pracují na stejné pozici a žádný oddychový čas si nevzali. Pro samotného odcházejícího se jedná o značné riziko, když chce na delší čas odejít z práce. Přitom risk roste s délkou času, který stráví zaměstnanec mimo. Pracovní síť se v mnoha odvětvích rychle rozpadá již po půl roce a po roce je již beznadějně zastaralá.

(Zdroj: 40 největších mýtů o budování kariéry, Marcus Schmidt, vydalo nakladatelství Grada.)