Otcové versus matky: Jak mluvíme se svými dětmi

Komunikace mužů a žen se značně liší. Vyberte si z komunikačních schopností druhého pohlaví to nejlepší, co můžete uplatnit u svých dětí.

Ve vztazích se ženy obvykle zaměřují na pocity, zatímco muži mají tendenci upřednostňovat status a dominanci. Typickou je například situace, kdy žena uděluje rady svému partnerovi, který hlídá jejich potomka. Činí tak v dobré víře, že mu tím pomáhá, protože má s hlídáním jejich ratolesti přece jen víc zkušeností než on. Pokud jste však stejní jako většina příslušníků silnějšího pohlaví, budete si podobnou aktivitu vykládat jako kontrolování a snahu dokázat vám, jak jste nemožní.

Podobná situace nastává potom i v konverzaci, kdy zdůrazňuje potřebu sdílení, zaměřuje se na okolnosti, osoby a pocity, zatímco pro muže jsou důležité úkoly, cíle, neosobní perspektiva a informace.

I když je to podobné, jako by dva lidé mluvili Španělštinou a Norštinou, oba komunikační styly jsou stejně platné a hodnotné. Na druhou stranu je poměrně užitečné, pokud si osvojíte některá pravidla, která používá druhé pohlaví. Vaše konverzace se tak zlepší a sníží se počet šumů mezi vámi. Vyberte si to nejlepší z komunikační schopností druhého pohlaví a snažte se to uplatnit i v konverzaci se svými dětmi:

Pro komunikaci matky s dítětem je podle psychologů typické:

- Akceptování pocitů a emocí. Naslouchání druhému místo hledání řešení problému.

- Kladení otázek o tom, co si dítě myslí a cítí. Pátrání po příčině současného stavu.

- Přitakávání, úsměvy, oční kontakt, častější vyjadřování účasti v hovoru ("aha", "hmmm", "rozumím" a podobně). Ženy častěji než muži povzbuzují děti, aby mluvily, a jsou zaměřené víc na konverzaci než na praktické záležitosti, které se v ní probírají.

- Vyjadřování empatie a porozumění. Povzbuzování k sebeodhalení.

- Schopnost uznat chybu či přiznat, že neznáte odpověď.

- Schopnost požádat o radu.

Naproti tomu, ženy by z vaší otcovské komunikace s dětmi měly okopírovat:

- Absenci komunikačních manipulativních metod, jako jsou ultimáta a citové vydírání. Takové metody podle psychologů používá významně méně mužů než žen.

- Vysvětlování principů, hodnot a cílů. Muži jsou mnohem přímější v dosahování vytyčených věcí.

- Muži mnohem lépe než ženy chápou, že děti nemusí sdílet jejich vášně a nadšení.

- Respektování osobního prostoru.

- Schopnost zachovávat si odstup a nebýt vztahovačný. Muži lépe než ženy chápou, že ne každá poznámka je osobním útokem.

-Respektování komunikační autonomii dětí.