Příběh vánočního dojáku: Do They Know It´s Christmas

Každý rok před Vánoci pravidelně zaplaví rádia a slyšíte ho každé dvě hodiny. Už víc než dvacet let. Sentimentální song Do They Know It´s Christmas vám může připadat jako odrhovačka, ale faktem je, že její příběh je skutečně působivý.

Na začátku příběhu nejúspěšnějších vánoční písně v dějinách moderní hudby byl dokument BBC o tragickém hladomoru v Etiopii, který vypukl v důsledku katastrofálního sucha. Ten v roce 1984 shlédl irský rocker Bob Gendof a zapůsobil na něj tak silným dojmem, že se rozhodl hladovějícím pomoci. V novinových rozhovorech potom vzpomínal, jak na něj zapůsobily záběry zesláblé matky, která už neměla ani sílu vzít do náručí své plačící dítě, nebo dětí s nafouklými bříšky s očima plnýma much.

Bob Gendof a Midge Ure téměř okamžitě napsali tklivou vánoční píseň, jejíž výtěžek se měl věnovat kompletně na charitu. O účast na natáčení požádal prakticky celou tehdejší špičku britské a irské hudební scény a nikdo neodmítl. 25. listopadu 1984 se tak v nahrávacím studiu sešlo čtyřiačtyřicet umělců, kteří jednorázově vytvořili skupinu Band Aid. Byli mezi nimi například členové skupiny Queen, Bono Vox, Paul McCartney, Sting, David Bowie, Phil Collins a mnozí další.

Geldof později vzpomínal, že když on a Midge Ure přijeli onoho mrazivého rána před studio, které měli půjčené na čtyřiadvacet hodin, byli na místě sami. Údajně prý neměli vůbec ponětí, kdo (a jestli vůbec někdo) se nakonec dostaví a v jakém složení se bude nahrávat. Výsledkem ale byla nahrávka, která vstoupila do dějin. Ve sborových částech účinkovalo všech čtyřiačtyřicet umělců zvučných jmen, to, kdo bude zpívat sólové části, údajně vyplynulo jaksi mimochodem. Největší spor se prý vedl o značku piva, které se bude pít. Píseň Do They Know It´s Christmas vznikla během čtyřiadvaceti hodin a 26. listopadu ráno se všichni účinkující rozešli domů. 29. listopadu se potom objevila na pultech obchodů.

A vypuklo absolutní šílenství. Jen v první týden se nahrávky prodalo ve Velké Británii přes milion kusů. Lidé si singl kupovali a zase jej vraceli zpátky do obchodů, aby si jej mohl koupit někdo další. Hit se stal nejprodávanější nahrávkou roku, po dobu pěti týdnů se držel na vrcholu hitparády a na domácí půdě se ho prodalo tři a půl miliónů kopií. Z trůnu nejprodávanějšího singlu ho sesadil až v roce 1997 Elton John s "Candle in the Wind 1997" u příležitosti smrti princezny Diany (té se prodalo téměř pět milionů).

Podobný spád získala situace i v zámoří a počet prodaných kopií dosáhl počtu neuvěřitelných padesáti milionů výlisků. Ve dvanácti zemích světa se držel několik týdnů na vrcholu hitparády. Ale hlavně a především dokázal vydělat dvacet miliónů dolarů, které putovaly k hladovějícím obyvatelům Etiopie.