Průvodce příkrmy: První dětská jídla

Přichází čas vyměnit mléko za první jídla. Jak sestavit dětský jídelníček? Jaké potraviny jsou vhodné, kterým se vyhnout a jak je dítěti podávat? Seznamte se se základními fakty o prvních příkrmech.

Kolem šesti měsíců věku přestává dítěti stačit mateřské mléko a je zapotřebí zařadit do jeho jídelníčku i první příkrmy. Podstatné jsou zejména masozeleninová pyré, které dodávají dětskému organismu nezbytné železo. Kdy a jak s příkrmy začít?

První lžička

Zavádění příkrmů před pátým měsícem věku dítěte odborníci zásadně nedoporučují, protože jde o zbytečnou a předčasnou zátěž trávicího systému i ledvin. Nekojené děti však mohou dostávat první příkrmy už v pátém měsíci, u kojených dětí se obvykle začíná o měsíc později.

Prvním příkrmem, s nímž u dítěte začnete, je obvykle mrkev uvařená v páře a velmi jemně rozmixovaná případně propasírovaná přes sítko (v tomto případě volte spíše umělohmotné než železné). Je nutné, aby v příkrmu alespoň zpočátku nezůstávaly malé kousky. S nimi si dítě, které zatím přišlo do styku pouze s tekutou stravou, neumí poradit a buď ho dusí, nebo provokují zvracení.

Zpočátku dítěti nabídněte jen velmi malé množství příkrmu, i jedna nebo dvě lžičky, které dítě sní, jsou velkým úspěchem. Uvědomte si, že poprvé v životě musí vykonávat pohyby čelistí a musí si na ně zvyknout. Stejně tak je zapotřebí času, aby si zvyklo na novou chuť a střeva začaly zpracovávat něco jiného než pouhé mléko. Pokuste se dítě krmit ve stále stejnou dobu na stejném místě a buďte trpěliví. Pokud dítě příkrm odmítá, nikdy jej z tohoto důvodu nepřislazujte, zkuste mu jej nabídnout s trochou mléka, která jej pro něj učiní chuťově atraktivnější.

Dětský jídelníček

Začínejte jednodruhovými příkrmy, případně přidávejte jednotlivé druhy zeleniny k mrkvovému základu. Pokud by dítě na některou zeleninu mělo alergickou reakci, odhalíte tak jejího původce včas. Nový druh zeleniny přidávejte vždy až po dvou nebo třech dnech. Zpočátku sestavujte dítěti jídelníček z vařené mrkve, brambor, petržele, cukety, květáku (pozor na jeho nadýmavé účinky), brokolice, špenátu případně pórku. Celer, rajčata, nebo papriky nejsou do jednoho roku dítěte vhodné.

Po jednom týdnu zeleninových příkrmů můžete začít dítěti mixovat do zeleniny i kousek masa. Vhodné je kuřecí, krůtí, králičí, jehněčí, či bio hovězí. Zcela nevhodné jsou ryby, plody moře, či vepřové. Každodenní podávání kuřecího masa však také není vhodné z důvodu možného obsahu hormonů. Jednou do týdne můžete nahradit maso v příkrmu dobře uvařeným rozmixovaným vaječným žloutkem. Bílek dítěti nepodávejte až do jednoho roku kvůli vysokému riziko alergické reakce. Postupně by porce poledního příkrmu měla dosáhnout 150 až 200 gramů. Některé děti po příkrmu vyžadují ještě dokojení, mléko, či čaj, jiným stačí samotný příkrm.

Ovoce a kaše

V sedmi měsících a později, přibližně po čtyřech týdnech masozeleninových příkrmů, můžete zařadit do dětského jídelníčku i první ovocný příkrm. V tomto ohledu se názory odborníků liší, přičemž jedni doporučují ovoce povařit, zatímco druhý tábor propaguje podávání syrového ovoce. Obvykle první ovocnou přesnídávku představuje jablko, které děti velmi dobře snášejí v kombinaci s banánem. Vhodné jsou také hrušky, švestky, nebo nektarinky. Problematické mohou být broskve nebo jahody, zcela nevhodné jsou potom citrusové plody, mango a další exotické ovoce.

Pokud se dítě nebudí v noci, není potřeba mu do osmého měsíce podávat kaše. Obvykle však v osmém měsíci vyvstává potřeba zařadit do jídelníčku dítěte večerní kaši. Jestliže se dítě nepotýká s alergií, můžete koupit mléčné kaše, které se rozdělávají do vody. Ačkoli se ještě donedávna propagovalo nezařazování obilných kaší do roku dítěte, nové výzkumy prokázaly, že nesnášenlivost lepku je vrozená a obilné kaše je možné zařadit do dětského jídelníčku už kolem šestého měsíce.