První pomoc pro rodiče: Naučte spát dítě samo

Usíná s vaší asistencí, v noci vás musí cítit vedle sebe, když ho přenesete do jeho postýlky, přestěhuje se zpátky do vaší ložnice. Jak naučit dítě, aby spalo samo ve své postýlce.

Konečně je večer a vy se těšíte na pár klidných minut, které máte k dobru poté, co se dítě odebere do postýlky. Už jste mu snesli do postýlky všechny hračky, na které si vzpomnělo, přečetli pohádku, vyčistili zuby, dali nutné pusinky a už by nemělo nic stát v cestě celonočnímu odpočinku. Pokud patříte mezi šťastné a požehnané rodiče, nebudete o dítěti až do rána vědět. Jenže existuje celá řada rodičů, pro které se večer a noc mění v souboj s dítětem, kdo s koho. Nekonečná série volání dítěte, jeho stěhování a opětovného usínání ve vaší posteli. Neuvěřitelný výčet důvodů, proč zrovna teď potřebuje nutně vaší asistenci: "Potřebuju napít." "Mám hlad." "Stýská se mi." "Bojím se." "Jsem nemocný/á." "Nemohu spát."

Jakmile jednou povolíte a v zájmu toho, abyste se vyspali a byli druhý den vůbec použitelní, vaše dítě bude tento úspěšný vzorec chování opakovat. Můžete se proto vsadit, že se bude snažit do vaší postele "propašovat" velmi často. Jenže sdílení postele s dítětem má ke kvalitnímu spánku velmi daleko. Jak tedy naučit spát dítě v jeho postýlce po celou noc?

- Nechte dítě, aby se podílelo na výzdobě a zařízení svého pokoje samo. Velmi pravděpodobně si vybere dekorace, které vám budou připadat mírně řečeno nevkusné, ale nezapomínejte, že je to jeho pokoj. Čím víc se mu bude líbit, tím větší je šance, že se vám podaří zapůsobit argumentem, že by se obrázkům v pokojíčku stýskalo, kdyby tam s nimi nezůstalo spát celou noc.

- Zvažte velikost postele. Někteří rodiče mají tendenci koupit dítěti velkou postel v podstatě ve stejném okamžiku, kdy odroste kolébce. Existují samozřejmě děti, kterým velká postel vyhovuje, ale řada z nich právě s ní může mít problém, protože je její velikost děsí. Zkuste si například vypůjčit cestovní postýlku a vyzkoušejte, zda by vašemu dítěti na spaní vyhovovala skutečně spíše menší velikost postele.

- Dodržujte uspávací rituály. Snažte se, aby čas před ukládáním dítěte do postele probíhal stále stejným způsobem. Například, aby po koupání následovala večeře, vyčistění zubů a pohádka na dobrou noc. Dítě tak bude vědět, že se blíží čas spánku, zklidní se a bude lépe usínat.

- Posaďte dítě na nočník ještě předtím, než jde spát. Snížíte tak pravděpodobnost, že se bude budit s tím, že chce čůrat nebo kakat.

- Nikdy si při ukládání nelehejte vedle dítěte a pokud už k tomu dojde, zůstaňte vedle něj jen krátkou chvilku. Nezvykejte dítě na pocit, že někdo leží vedle něj, když spí.

- Trvejte na tom, aby dítě důsledně usínalo ve své postýlce a nepřipouštějte žádné výjimky. Dítě si musí zvyknout na to, že má spát ve své posteli a tam musí i usínat.

- Neustupujte dětskému pláči ani škemrání. Jakmile jednou povolíte, dítě vyhrálo. Znovu opakujte dítěti, že jej máte rádi, ale v noci se spí a nechodí si škemrat o pusinku, objetí, nebo pohlazení. Buďte pevní a důslední a odveďte dítě za ruku zpátky do jeho postele.