Tajné obavy: Čeho se muži nejvíc bojí

Může se tvářit jakkoli drsně, ale i on má určitě citlivé místo. Tady je přehled věcí, z kterých mají muži největší strach.

Všichni muži se snaží působit jako absolutní pohodáři, které nemůže nic na světě rozhodit. Tyhle věci ale leží v hlavě téměř každému zástupci mužského pohlaví a rozhodně v nich neprobouzí pozitivní emoce.

"Přijdu o vlasy."

I když samozřejmě nejde o problém, který by ohrožoval světovou rovnováhu, ale muži z něj mají skutečnou hrůzu. Představa, že by jim měli prořídnout vlasy nebo se dokonce udělat pleš je pro většinu mužů naprosto nepřijatelná. Pro spoustu ze zástupců mužského pohlaví je totiž mužnost ekvivalentem dostatečného počtu vlasových cibulek. Můžete ho klidně několik dalších století přesvědčovat, že mu pleš neubírá nic na šarmu a přitažlivosti, stejně si bude připadat jako lev bez hřívy.

"Nebudu schopný vydělat peníze."

Historie a kultura jim přisoudily roli živitele rodiny a pokud jsou na tom stejně jako většina ostatních mužů, mají hrůzu z toho, že ji nedokáží naplnit. Pokud se nešetrně zmíníte (nebo to dokonce vyslovíte před vašimi přáteli či dětmi), že nedokáží uživit rodinu a naplnit její materiální potřeby, jde o vyloženou podpásovku. Zpochybňujete tak jejich mužnost až do základů. Finanční zajištění má přímou souvislost s jejich emocionálním rozpoložením.

"Tloustnu."

I když většina mužů sebevědomě tvrdí, že jsou nad otázky vlastního zdraví a vzhledu povzneseni, s přibývajícím věkem je pro ně tohle téma stále akutnější. S narůstajícími obavami sledují své narůstající břicho, které se stále víc začíná podobat postavě jejich otce, o kterém ještě nedávno prohlašovali, že je "nemožně tlustém." Pak první z jejich kamarádů dostane infarkt a nedělní vepřoknedlozelo už nechutná tak idylicky jako předtím.

Kritika na veřejnosti

Kritiku snáší špatně kdekdo, ale kritizování na veřejnosti je pro většinu mužů naprosto nepřijatelná. Představa, že jim šéf začne něco vytýkat před ostatními kolegy, nebo ječící manželka, v nich neomylně probouzí touhu zadupat kritika několik metrů pod zem. S kritikou a zvláště tou veřejnou proto velmi šetřete. Pokud máte nějaké připomínky, raději se je pokuste podat diplomaticky.

"Nebudu mít pokračovatele."

Samozřejmě, že budou nadšeni, když jim porodíte dceru, a budou ji milovat z celého srdce. Na druhou stranu, pokud už mají doma tři dcery, začnou poněkud postrádat mužského potomka. Ať tvrdí sebepřesvědčivěji, že je mu pohlaví dítěte zcela lhostejné, každý muž si přeje pokračovatele rodu, kterému by mohl předat své pracně nastřádané mužné zkušenosti. Minimálně chce učit někoho čůrat.

"Vybouchnu v posteli."

To je pro muže skutečná tragédie. Představa, že vás nebudou schopni uspokojit při sexu a že je zradí jejich nejdrahocennější orgán, je pro ně naprosto nepřijatelná. Erektivní dysfunkce, jejíž pravděpodobnost se s postupujícím věkem stále zvětšuje, ohrožuje od základů jejich obraz o vlastní mužnosti.