Učení na nočník: Kdy je ten pravý čas?

Prarodiče tvrdí, že už to vaše dítě mělo dávno zvládnout, ostatní rodiče vás utěšují, že je dost času. Kdy máte tedy začít učit dítě na nočník, abyste to neuspěchali, ani nezmeškali?

Ohledně učení dítěte na nočník má snad každý rodič naprosto odlišný názor na to, kdy je ten správný čas s ním začít. Vaši rodiče a prarodiče budou zcela jistě protáčet panenky nad tím, že vaše dvouleté dítě ještě nosí pleny a budou zdůrazňovat, že čím dřív začnete s dítětem na nočníku trénovat, tím lépe. Na druhou stranu vaši přátelé, propagující liberální výchovu, budou zdůrazňovat, že dítě se nemá do ničeho nutit a na nočník je spousta času i ve třech letech. Kdy je tedy ten pravý čas začít učit vašeho potomka chodit na nočník?

V západních zemích se většina dětí začíná učit na nočník mezi druhým a třetím rokem, výjimkou je USA, kde ještě čtyřicet až šedesát procent tříletých dětí nosí pleny. Oproti tomu v padesátých letech bylo průměrným věkem, v němž se začínaly děti učit chodit na nočník, čtrnáct měsíců.

Ať už zvolíte jakoukoli metodu nočníkového nácviku, naprostá většina z nich je založená na tom, že dítě musí být natolik vyzrálé, aby bylo schopné komunikovat a zároveň fyzicky schopné používat toaletu. Tyto charakteristiky jsou samozřejmě u každého dítěte individuální. Naprostá většina dětí není schopna naučit chodit na nočník do dvou let, ale některé děti to zvládají už v osmnácti měsících a některé to dokonce dokáží už ve dvanácti měsících.

Skutečnost, že je vaše dítě připravené chodit na nočník, poznáte podle následujících signálů:

- Dítě umí už chodit a je schopné se samo posadit na nočník, či na záchod.

- Je schopné samo si svléci a obléci kalhoty.

- Má pravidelné vyprazdňování.

- Jeho plenka je suchá po dobu minimálně dvou hodin nebo víc.

- Upozorňuje na mokrou plenku a je vidět, že je mu to nepříjemné.

- Projevuje zájem o toaletu a chce napodobovat své rodiče nebo starší sourozence.

I když neexistuje jasně určený věk, kdy je s učením na nočník vhodné začít, výzkumy ukazují, že časný začátek nočníkového tréninku nutně nemusí znamenat i časnější úspěch. Ačkoli je průměrným věkem začátku učení se na nočník věk mezi jednadvaceti a šestatřiceti měsíci, doba, za kterou dítě tuto schopnost ovládne, se výrazně liší. Další výzkumy ukázaly, že většina dětí není schopna ovládnout své vyměšování před sedmadvacátým měsícem nezávisle na tom, kdy jejich rodiče s učením začali.

Na druhou stranu je dokázáno, že ty děti, které se začaly učit chodit na nočník brzo, mají mnohem méně problémů se zadržováním stolice a moči, zácpou a "nočníkovými nehodami." A naopak; děti, které se začaly učit chodit na nočník déle než ve dvaatřiceti měsících mnohem více bojují s zadržováním stolice, kdy se dítě není schopné vykakat na nočníku, a také častěji trpí infekcemi močového ústrojí. Odpůrci časného učení na nočník argumentují negativním psychickým dopadem a traumatem, které z toho děti údajně mají. Nic podobného však výzkumy neprokázaly.

Proti časnému učení se na nočník mluví skutečnost, že většina dětí mladších dvou let není dostatečně zralá na to, aby rozpoznala, kdy se jim chce na záchod a dokázala svou potřebu dostatečně dlouho zadržet. Učení na nočník proto trvá obvykle delší dobu.