Varovné signály autismu u dětí

Sem vložte příslušný text včetně HTML syntaxe nebo v případě nevyužití této části vše vymažte - tedy včetně tohoto textu!

Podle nejnovějších údajů Centers for Disease Control and Prevention postihuje v současné době autismus jedno ze sto padesáti dětí. Skutečnost, že je autismus závažnou vývojovou poruchou, je obecně známá. Naprostá většina autistických dětí však vypadá zcela "normálně" a na první pohled na nich není patrné nic zvláštního, jejich chování však vykazuje různě intenzivní odchylky v porovnání s chováním jeho vrstevníků. Nejvíce autismus postihuje komunikační a sociální schopnosti dítěte.

Nejnovější výzkumy navíc dokazují, že čím dříve se dostane autistickým dětem odborné pomoci, tím lepší jsou možnosti intervence. V současné době se autismus nejdřívě diagnostikuje u dětí kolem tří let. Dřívější diagnóza je velmi problematická a často i nemožná, protože neexistují žádné spolehlivé diagnostické nástroje pro mladší děti. Na druhou stranu rodiče si v mnoha případech povšimnou u malých dětí vzláštních symptomů či chování, které mohou na poruchy autistického centra.

The National Institute of Child Health and Development stanovil seznam příznaků, které by vás už u velmi malých dětí měly varovat, že není něco v pořádku a že problémem může být právě autismus: Ve věku dvanácti měsíců dítě ještě nebrouká, ani nežvatlá. Ve věku dvanácti měsíců dítě nedělá žádná (nebo jen minimum) gest, jako je například ukazování, mávání apod. Ve věku šestnácti měsíců ditě ještě není schopno říci jediné slovo. Ve věku čtyřiadvaceti měsíců dítě nepoužívá ani dvouslovné věty. Je velmi podstatné uvědomit si, že pokud se u vašeho dítěte objeví některý z těchto příznaků, neznamená to automaticky a nutně, že trpí autismem. Nicméně je velmi žádoucí, aby dítě viděl odborník.

Kromě toho by vás měly varovat i další příznaky, které mohou upozorňovat na problém autismu u dítěte. Varovat by vás měl zpožděný vývoj řeči u dítěte, neschopnost dítěte vysvětlit to, co chce, nebo nechce. Varovná je také chůze po špičkách, či posedlost dítěte tím, že rovná věci do zákrytu, nebo se věnuje svým dalším (těžko pochopitelným) rituálům. Typická je posedlost pořádkem, respektive tím, aby věci měly své stálé místo. Zpozornět byste také měli, pokud se dítě vůbec nezajímá o své vrstevníky a nevyhledává dětskou společnost. Autistické dítě se může někdy jevit jako hluché, protože je naprosto imunní k požadavkům, přáním a příkazům okolí. Často se objevují pohybové stereotypy. Autistické děti se jen málokdy smějí a při sociálním kontaktu mají jen minimální oční kontakt.

O poruchách autistického spektra se toho zatím příliš neví a celá řada otázek o této diagnóze je stále ještě nezodpovězená, ale odborníci se shodují na tom, že čím dříve je tato porucha stanovana, tím snáze se žije nejen postiženému dítěti, ale i jeho okolí. Autismus sice zatím nelze léčit, ale odborníci dokáží postiženým život zpříjemnit a naučit je se svou nemocí dále pracovat.