Základy slušného chování, kterým děti vzdorují

Snažíte se je vychovávat co nejlépe a naučit je základům slušného chování. Sestavili jsme, ve spolupráci s odborníky, seznam pravidel, která dětem obvykle dělají největší problémy.

Respektování osobního prostoru

Je samozřejmé, že dvouletému dítěti budete jen obtížně vysvětlovat, co je osobní prostror a zachovávání soukromí, ale už předškolák by měl vědět, že před vstupem do cizího neveřejného prostoru se klepe, nebo zvoní na zvonek. Dětská bezprostřednost je roztomilá jen do určité míry a předškolní děti jsou už schopné vnímat rozdíl mezi prostorem, do kterého mohou vstupovat bez vyzvání, a prostorem, kam bez vyzvání nemohou.

Respektování cizího vlastnictví

Už velmi malé děti lze učit, že nemohou mít všechno, co vidí a že jsou věci, které jim zkrátka nepatří a nemohou si je bez dovolení brát. Učte mladší děti, že nemohou brát hračku svému staršímu sourozenci jen proto, že je mladší. Že nemohou "lézt" do vašich věcí. Že jednoduše existují věci, které nejsou určeny pro jejich ruce. Budete tak šetřit nejen svůj majetek, věci svých přátel, ale snížíte tak zároveň i riziko, že vám dítě ochutná něco z vaší lékárničky nebo skříňky s čistícími prostředky...

Role hosta

Je samozřejmé, že když je dítě na návštěvě v pokojíku svého kamaráda, bude se chovat nenuceně a bude si spontánně hrát. Už předškolní děti by však umět chovat se na formální návštěvě. To znamená, že by mělo být schopné chvíli (u předškolního dítěte počítejte s dobou maximálně deseti minut) v klidu sedět, nepobíhat, neskákat dospělým do řeči a respektovat, že si nemůže hrát s ozdobnými svícny hostitelů (viz předchozí bod).

Konzumace jídla a pití po dovolení

Vyčleňte doma oblast potravin, které si děti mohou brát bez dovolení (například ovoce, zelenina atd.) a potom potraviny, nad jejichž konzumací chcete mít kontrolu (například sladkosti, sladké nápoje, slazené mléčné výrobky apod.). Veďte děti k tomu, že složení jídelníčku určují dospělí a oni rozhodují o tom, kolik cukru denně mohou zkonzumovat.

Nabízení pomoci

Tohle pravidlo není jednoduché děti naučit, ale snažte se je přimět k tomu, aby byly zvyklé nabídnout svou pomoc, když někdo jiný pracuje. Je přirozené, že nároky na pomoc dítěte přizpůsobíte jeho věku, ale zvykejte dítě na to, že by mělo být ochotné pomoci.

Sezení u jídla

Možná vám to připadá jako nepodstatný detail, ale už od malička by děti měly vědět, že u jídla se sedí u stolu a během jídla se nevstává. Učí se tak základní kultuře stolování ai tomu, že jídlo je svého druhu společenskou událostí, u které se setkává celá rodina. Pokud vstřebají tyto základy, budou mít k jídlu i v budoucnu zdravý vztah.

Nevybíravost

Zcela jistě přijde období, kdy budou vaše ratolesti zkoušet, zda by nemohly k obědu dostat něco jiného, než jí všichni ostatní. Jakmile ale povolíte, začnou vyžadovat alternativní jídlo, kdykoli se jim nebude zamlouvat to, co jste jim nabídli původně. Už předškolní děti by sice měly mít možnost nabízené jídlo odmítnout, ale také nést za své rozhodnutí důsledky. Pokud se tedy rozhodnou, že například oběd nechtějí jíst, musí vědět, že místo něj žádné jiné jídlo nedostanou a budou muset vydržet až do svačiny.