Žárlivost ? nepřítel vztahů

Žárlit na svého partnera nemusí být samo a sobě až tak zlé, pokud se jedná o žárlení v přiměřené formě. Každý, kdo někoho miluje, se snaží chránit svůj vztah, motivuje partnera být pozornější a chovat se s respektem a úctou. Ujištění se, že vše klape jak má je naprosto normální. Jestliže však žárlení překročí určité meze, nastává ve vztahu velký problém.

Žárlivost bývá nezřídka přirovnávána k záporným lidským vlastnostem, ovšem tu a tam ji někdo považuje za potvrzení lásky. Jestliže je ji však příliš, je to spíše na škodu než k užitku. K mírným projevům žárlivosti může tu a tam dojít, problém nastává až v okamžiku, kdy žárlení začne narušovat běžný chod vztahu. Při projevech žárlivosti jde mnohdy rozum úplně stranou. "Žárlivci"nečekají na souhlas partnera, osočují, šmírují, hlídají a cítí se v ohrožení.

Zdroj:Žárlivost ve vztahu

Kdy už je žárlení moc?

Nejdříve je nutné odlišit běžnou žárlivost od té, která rozhodně nepřináší žádný prospěch a je chorobná. Tento druh žárlivosti neponechává partnerovi vlastní prostor a je značně omezující. Často je přehnaná žárlivost důvodem k ukončení vztahu, protože jeden z partnerů to dál už nehodlá snášet. Především jde-li o: sledování, nedůvěru, kontrolování SMS, prohledávání věcí, citové vydírání, vyzvídání od přátel, vyhrožování. Bohužel existují i takové případy, kdy dojde k fyzickému napadení.

Kde je zakopaný pes?

Z velké části za tím vězí nedůvěra v sám sebe a nízké sebevědomí žárlivce. Ovšem v pozadí může stát i nedořešení předchozího vztahu, lži ze strany partnera, bolestná minulá zkušenost a další. Objeví-li se ve vašem vztahu žárlivost, snažte se z její moci vymanit. Zapomeňte na katastrofické scénáře, zbytečné podezírání a pochybnosti. Ničíte tak sami sebe i svého partnera. Od věci není ani návštěva psychologa, pokud si s žárlivostí nedokážete sami poradit.